Bilingvní

To bylo tak … když jsem naposledy byla v USA, čekali jsme s tamním kolegou na ostatní a jak se čekání protahovalo, vedla se řeč už úplně o všem. Došlo až na to, že zamlada hrál pokemony. No, já to napráskala doma a když teď přijel služebně sem …

… pozvali jsme ho na procházku, abyhom mu ukázali Znojmo, samozřejmě. Množným číslem myslím děti a sebe jako doprovod. Zvolili jsme procházku kolem hradeb s odbočkami do centra. Sluníčko svítilo, děti povídali a Chrisovi nevadilo, že místo historických faktů slyší spíš historky. Všichni 3 se střídali a komunikovali s rodilým mluvčím plynně anglicky. Šla jsem pár kroků za nimi a hrdě se dmula, jak jsou skvělé (a taky, si užívala, jak se všechny ty investované peníze a čas vyplácí).

Pak jsme zapadli na večeři do restaurace a z batohu vytáhli pokémon poklady …

… kdo dokáže hodinu poslouchat o jednotlivých pokemonech, ten je bezpochyby rodinný přítel. A pak vytáhly společné album pokladů holky, a pořád neutekl. Tedy dobrý rodinný přítel :).

A z nich všech mám radost.