Jarní

Ještě furt je jaro – do léta zbývá 22 dní. Pocitově je začátek dubna a ne konec května, ani zahrada nikam nechvátá. Užívá si deštíků a zeleň roste jak zběsilá. I když, dneska ukázala, že vnímá kalendář líp jak já.

Zvyšování kvalifikace

Od podzima chodím se skautama, patřím mezi vedoucí Plavčických schůzek (cca děti 5-8 let) – popravdě jsou v plavčících dokud se nenaučí pádlem trochu zabírat, pak můžou přejít do šestek. V létě jezdí plavčíci na třídení tábor. Děti se nalodí na pramice, rodiče na kánoe a vyrazí se na Dyji. skupiny jedou odděleně, jenom na jídlo a v kempu se schází. Nebo když jsou rodiče potřeba na hru. Zažila jsem několikrát jako rodič a letos se prvně chystám na kormidle dětmi naplněné pramice. Nejistot je hodně a možností mnoho, i hecla jsem se a pustila jsem se do kurzu instuktora.

Sama doma

Jsem se dneska ocitla poprvé od půlky prosince. Holky obe mají presenční týden a Egon je ve školce. Můžu si sednout ke svojí práci a v klidu se jí plně věnovat. Takový normální den – až na to, že po všech coviových lockdownech je to pro mě svátek 🙂

Vecerni

Cestou z přípravné schůzky vedoucích jsme si musely dopovědět věci … I zasekly jsme se dvě před domem a najednou šel kolem nás tenhle pán.

Jaro je opravdu tady

Zahrada je v plném květu … no, nekecím, vykvetla tam zas i …