Dlouho jsme se neviděli

Příspěvky na blog ve mě normálně začínají jako myšlenka. Semínko, co se zasadí a roste a zraje. Když se ho pokouším znásilnit a napsat dřív, než je připravené, nedopadá to dobře. Když ho nechám v mysli přezrát, upadne do zapomění. Poslední dobou jsem byla tak unavená, že semínka se sice objevovala, ale místo toho aby rostla a zrála, upadala rovnou do zapomění. Nedokážu pojmenovat příčinu, ale snad se situace lepší.