Poslední únorový víkend se snažíme mít s Evženem jen pro sebe. Děti jsou u našich a my vyrážíme do světa. Letos jsme jeli ochutnat Řím. Je mnoho míst, kde jsme ještě nebyli a v tomhle byl zrovna na projektu Alex – kamarád z Erasmu.
Pokračovat ve čtení „Římský“Rubrika: Cesty
Exkurze
„Kam jedeš, mami?“ ptal se Egýs, když jsem balila kufr. Nezbylo mi než přiznat pravdu: “ Na výlet. Ne ještě líp, na exkurzi.“ A je to tak. Poslední moje služebka byla za odměnu do Litvínova. Podívat se jak vypadá polymerační jednotka na PP.
Pokračovat ve čtení „Exkurze“Srazy
Letos zjara jsem si chvíli přišla stará. To když přišly pozvánky na sraz po maturitě a po po promoci … ta kulatá čísla (25 a 20 let) mě na chvíli dostala. Mám to ráda, chodím a ejhle, čísla opravdu jen čísla. Sešli jsme se samí mladí, krásní … jenom trošku zkušenější 🙂
Pokračovat ve čtení „Srazy“Dnešek
U pohledů do minulosti (jejště jich mám v pořadníku dost) rychlý přeskok do dneška – slavili jsme svátek. Šárka ho měla na konci června a přála si vyrazit s naším blbmoucím člunem k vodě (tedy ne na koupaliště). No ale bylo … a nebylo … a vůbec a na splnění slibu došlo až dnes – na Klářin svátek. Holky tedy dostaly společný dar a všichni jsme se pořádně vyráchali.
Pokračovat ve čtení „Dnešek“Chráněno: Vzpomínka na jednu služebku
Bráška se mi oženil
Přivezl si z Vietnamu Debie a byla svatba v Praze (na tom úřadě, kde to uměli vypapírovat). I sjeli jsme se do stověžatého pupku Čech a aby Debbie nebylo smutno, byli družičky a družbové (rozuměj moje a bráchovy děti) oblečené po vietnamsku.
Pokračovat ve čtení „Bráška se mi oženil“Hory (skautské samozřejmě)
Jarní prázdniny jsme tradičně strávili na horách v režii našich skautů. Klasika – ráno předat děti vedoucím, na oběd si převzít spátky, uhlídat polední ruch a odpoledne je poslat znovu na svah se školeným instruktorem (ano, naši vedoucí). Večer pak celotáborová hra, letos jsme zachraňovali ptakopyska Perryho. A ještě jedna změna letos byla – já s Šárkou jsme krátce lyžovaly jen asi dvakrát, jinak jsme se spolu učily, by mohla uzavřít prní pololetí. Matematický týden to byl. A aby nebylo těch změn příliš, Evžen tradičně na prkna nestoupl, leč poctivě a pilně odpočíval.
Pokračovat ve čtení „Hory (skautské samozřejmě)“Ze zimy do jara (únorový výlet)
Na jih je podle mě nejlepší cestovat brzičko na jaře. Není tam hic, nejsou tam davy a vůbec je tam dobře. My si dali Španělsko a vysněný Gibraltar jeden prodloužený únorový víkend. Po mnoha mnoha letech jsme byli takhle na výletě sami dva s Evženem a děti jsme nechali doma. Nebyla jsem ani těhotná :). Nebudu tady psát to číslo (jak dlouho od posledního takového), můžu jen napsat, že jsme si to extrémně užili.
Pokračovat ve čtení „Ze zimy do jara (únorový výlet)“Prázdninový II
14 dní za hranicemi všedních dní byl opravdu dobrý nápad. Plánovali jsme zase na sever k Baltu, ale jak bylo na jaře zima, nešlo mi tam nic objednat (rozum zdůvodňoval, ale prst prostě nekliknul). Tak jsem otevřela Chorvatsko a tam prst klikal hned. Pak jsem měla zase obavu, jestli se tam neupečem.
Pokračovat ve čtení „Prázdninový II“Prázdninový
Poslední rok byl … asi se k tomu není ani potřeba vracet. Tak prázdniny nijak nepřepínáme …
Pokračovat ve čtení „Prázdninový“
Pavlinka a její smečka 